Barevný kruh

Říkali jste si někdy, k čemu slouží barevný kruh? Dozvíte se nejen, co znázorňuje, ale i to, proč by měl být nám umělcům věrným pomocníkem.

Obsah článku:

1. Co je to barevný kruh
2. Stručná historie 
3. Co je to barva
4. Rozložení barev na kruhu
5. Varianty barevného kruhu
6. Význam a užitečnost barevného kruhu

1. Co je to barevný kruh

Pokud se zajímáte o výtvarné umění, určitě jste už někdy narazili na kruh hrající všemi barvami duhy. Víte ale přesně, co znázorňuje?

Barevný kruh (anglicky color wheel) představuje promyšlené uspořádání 12 základních barev, z nichž pochází všechny odstíny barevného spektra, jaké si jen dokážete představit. Každá z těchto 12 barev má na kruhu své pevně dané místo, a toto místo o ní vypovídá nejenom to, z jakých barev je namíchaná, ale i to, v jakých poměrech k ostatním barvám je.

2. Stručná historie barevného kruhu

Nedá se asi přesně říct, kterého roku spatřilo světlo světa toto jednoduché, ale výstižné uspořádání barev. Můžeme se ale podívat zpátky do minulosti na osobnosti, které se pokusily o třídění barev jako první.

Už ve starověkém Řecku se filozof a badatel Aristotelés (4. stol.) zamýšlel nad tím, jak by se daly barvy seřadit, uspořádat. A jako první přišel s tzv. lineárním řazením barev, tzn. barvy neuspořádal do kruhu, ale do přímky za sebou.

O několik staletí později si vzal barvy do parády vědec Isaac Newton (17.—18. stol.) a pomocí svého známého experimentu se světlem a skleněným hranolem zjistil, že když spojíte světelné kruhy všech barev, vznikne z nich (bílé) světlo. Issaca ovšem více zajímala fyzikální stránka barev, než aby se pokoušel vyjádřit jejich vzájemné vztahy.

A už se dostáváme k osobnosti, která stojí za barevným kruhem, jak ho známe dnes, a kterou byste v tomto článku o výtvarném umění asi nečekali - Johann Wolfgang von Goethe. (Říká vám něco útlý románeček Utrpení mladého Werthera, který jsme museli číst k maturitě? Jo, tak to napsal právě tenhle Jóhan.)

Goethe (18.—19. stol.) byl vášnivým umělcem se vším všudy a nejenom že psal a maloval, ale také se rozhodl probádat barevný svět kolem sebe tak, jak ještě nikdo před ním. Výsledkem jeho badatelských snah je kniha o teorii barev, kterou hojně studovali i ti nejvýznamnější světoví malíři, např. Vincent van Gogh. Na českém trhu je dostupná její zkrácená verze pod názvem Smyslově morální účinek barev (vřele doporučuji všem, které zajímá psychologické působení barev).

A právě v této knize Goethe jako první přichází s konceptem uspořádání barev do kruhu.

3. Co je to barva 

Tuším, že fyziku asi žádný umělec příliš v lásce nemá, ale dovolte mi položit si otázku, co je to vlastně barva. Z fyzikálního hlediska barva jako taková vlastně neexistuje, to si s námi pohrává světlo, vlnové délky předmětů kolem nás a naše “zrakové přijímače” (oči). Podle této teorie barva vzniká tím, jak se od hmatatelných věcí odráží světlo. Některé předměty světlo pohlcují (vzniká černá), některé ho odráží úplně (bílá) a některé částečně (modrá, červená atd.).

Škále barev, kterou můžou naše oči spatřit, říkáme barevné spektrum.

Nám umělcům ovšem nebude vůbec vadit, když při popisu barev taktně pomlčíme o vlnových délkách a zohledníme pouze dva mnohem jednodušší způsoby, kterými vzniká barva. A to je 1) světlem, 2) barevnými pigmenty. Více se můžete dočíst zde.

4. Rozložení barev na kruhu

Konečně se dostáváme k jádru pudla! (Což je mimochodem slovní obrat, za který nevděčíme nikomu jinému než právě Goethemu.)

Jak jsem zmínila výše, barevný kruh obsahuje právě 12 barev. Ty se dají rozdělit podle…

1. vzniku ➡️ barvy primární, sekundární a terciární,
2. teploty ➡️ barvy studené a teplé,
3. jasu ➡️ barvy světlé a tmavé.

 Krátce se vyjádřím ke každému typu barev, zbytek za mě řeknou obrázky.

PRIMÁRNÍ BARVY

• Existují právě a jen 3, a to žlutá, červená a modrá.
• Primární se jim říká proto, že je z žádných jiných barev nenamícháme - tyhle tři prostě  musíme mít, jinak si neškrtneme.
• Míchají se z nich všechny ostatní barvy.

SEKUNDÁRNÍ BARVY

• Známe také 3: zelenou, žlutou a fialovou.
• Vznikají spojením 2 primárních barev.
• Na kruhu leží přesně mezi barvami, z nichž jsou stvořené.

TERCIÁRNÍ BARVY

• To jsou ty, které nám zbývají do součtu 12: celkem tedy 6.
• Namícháme je z 1 primární a 1 sekundární barvy.
• Na kruhu leží právě mezi těmito 2 barvami.
• Pojmenováváme je podle nich - modrofialová, fialovočervená, červenooranžová oranžovožlutá, žlutozelená a zelenomodrá.

STUDENÉ A TEPLÉ BARVY

• Obecně se dá barevný kruh opticky rozdělit na 2 poloviny: studenou a teplou.
• Za teplé barvy považujeme červenou, oranžovou, žlutou.
• Za studené barvy považujeme modrou, zelenou, fialovou.
• Ovšem z praktického hlediska může být každá barva studená i chladná v závislosti na tom, co do ní přimícháme.

SVĚTLÉ A TMAVÉ BARVY

• Každá barva má danou svou světlost (valér) - jiný jas mají žluté odstíny a jiný jas mají fialové odstíny.
• Obecně se za světlé barvy považuje hlavně žlutá, dále pak oranžová, zelená.
• Mezi tmavé barvy určitě patří fialová a modrá, dále třeba červená.
• Opět platí, že každá barva se dá víceméně zesvětlit nebo ztmavit (ovšem někdy na úkor původního odstínu).

5. Varianty barevného kruhu

Svět je rozmanitý a každá bytost, věc či zvíře v něm není úplně stejná, přestože je stejného druhu. Totéž platí o barvách a barevném kruhu. Červená bude vždycky červená, ale pokaždé může mít trochu jiný odstín.

Proto se nedivte, když vám strýček Google po napsání hesla “barevný kruh” vyplivne výsledky, které mohou vypadat každý úplně jinak. Jeden barevný kruh může být složený jenom z barevných koleček, v jiném se mohou barvy plynule vpíjet jedna do druhé a podobně.

Stejně tak se mohou lišit i barvy na barevném kruhu: možná narazíte na utlumené barvy, pastelové odstíny nebo vykřičené neonky. To vůbec neznamená, že je na nich něco špatného. Pokud jste při pohledu na danou barvu pořád schopni přesně říct, o jakou barvu jde, je všechno v pořádku.

6. Význam a užitečnost barevného kruhu

Určitě teď máte hlavu narvanou informacemi k prasknutí a ptáte se, k čemu je tohle všechno umělcům vlastně dobré? 

Jsem přesvědčená, že umělec, který své poslání bere vážně, nutně potřebuje znát barevnou teorii. A to hned z několika důvodů:

• Díky barevnému kruhu hned vím, jaké barvy potřebuji, abych namíchala odstín, který chci.
• Když vím, z jakých barev se daný odstín skládá, můžu pomocí jejich poměrů upravovat a měnit vlastnosti daného odstínu tak, jak potřebuji. (Když chci například teplejší modrou, chladnou červenou apod.)
• Díky znalosti postavení barev na kruhu jsem schopná vybrat takové barevné kombinace, které podpoří můj umělecký záměr s dílem (např. harmonizovat, potlačit, dát do kontrastu).

Závěrem

Díky, že jste se pročetli až sem, a věřím, že vám můj článek pomohl pochopit základy barevné teorie.

Pokud se chcete dozvědět více o harmonii barev a barevných kombinacích, můžete se už teď těšit na pokračování série Teorie barev, na kterém aktuálně pracuji.

Zdroje:

MATĚJÁK, Jan. Barva nejen pro výtvarníky. Brno: Zoner Press, 2022.
GOETHE, Johann Wolfgang von. Smyslově-morální účinek barev. Lelekovice: Franesa, 2023.
Zdroje obrázků - autorská tvorba.